Česká republika je malá země. A pýcha je kořenem mnoha zlých věcí. Nemluvíme zde o pýše a pohrdání jinými, možná o hrdosti a vlastenectví, ale především o vědomí toho, že ČR je naše země a český národ je náš národ. 

Nemluvíme zde o přebujelém nacionalismu ve smyslu "nic než národ", ale na druhou stranu si nemyslíme, že národ není nic. Česká republika je český stát a je založen na idei národních států a jejich práva na sebeurčení.

Naše ústava definuje to, že jsme svrchovaný a samostatný stát. Nejsme, či nechceme být součástí říší bez možnosti rozhodovat samostatně o svém osudu.

Vážíme si toho, že Česká republika je založena na idei rozhodovat o národních záležitostech samostatně a nebýt nikým nucena a tlačena k tomu, co by sama nechtěla. Nechceme, aby o našem národu a naší zemi rozhodoval někdo jiný.

Jsme si vědomi toho, že v dnešním globálním světě nelze být samostatným ostrovem sám pro sebe, takto to jistě nefunguje, ale nemyslíme si, že alternativou je vzdání se rozhodování o svých záležitostech. Jsme sebevědomý a suverénní stát.

Uvědomujeme si potřebu v rámci globálních záležitostí fungovat i na rovině kompromisů a spolurozhodování se s jinými národy a státy. Jsou problémy a záležitosti, které vyžadují určitou míru kompromisu, pomoci a vzájemné úcty mezi národy a jednotlivými zeměmi. Chceme spolupracovat a spolupodílet se na společných vizích a cílech s jinými, ale v tom všem nesmíme zapomenout, že jsme občané Česká republiky, která se o důležitých otázkách práva a své bezpečnosti rozhoduje sama a právo rozhodovat se sama má.

Národy a hranice států mají svoji úlohu a svůj důležitý smysl, který nechceme popřít a měnit. A my jsme občané České republiky.