Současný ministr financí Alexandr Babiš kritizoval před volbami předchozí vlády za to, že vytvářely deficitní rozpočty a zadlužovaly tak nadále stát. Tento rok je deficit rozpočtu 112 respektive 107 miliard a na příští rok je plánováno 100 miliard.
Tyto částky jsou srovnatelné s deficity předchozích vlád a neospravedlní je ani poukaz na velký 200 miliardový schodek v roce 2009, kdy nás zasáhla světová krize. Ministr financí vyhlásil plán do dvou let se dopracovat k vyrovnanému rozpočtu, také věnoval svých nejméně půl milionu na prezidentský účet pro splácení dluhu. Tyto dva postoje se obecně jeví jako hodnotné a dobré, nicméně první je prozatím víceméně přáním a slibem a druhý je také v současné situaci diskutabilní.
Předvolební kritika politiky deficitů z úst současného ministra financí je ovšem zároveň s jejím pokračováním nyní po volbách zcela jasně přinejmenším nesourodým jednáním.
Navíc, zamyslíme-li se nad fondy pro splácení státního dluhu, proč dávat peníze na splácení dluhu, dokud není vyrovnaný rozpočet a dluhy se tak politickými rozhodnutími a uplácením voličů dále navyšují? Není lepší řešit dluh přímo při tvorbě rozpočtu, než víceméně symbolicky (relativně) přispívat na jeho snížení? MODES neodsuzuje a částečně i ctí (do budoucna i podporuje) snahy a iniciativy týkající se dobrovolné pomoci se splácením dluhu, nicméně bez zákona o vyrovnaném státním rozpočtu, popřípadě nějakého podobného typu a smyslu, se nám tyto iniciativy jeví spíše jako podpora rozhazovačné politiky při tvorbě rozpočtových deficitů. Do budoucna bychom chtěli také něco podobného iniciovat, ale bez zmiňovaného zákona to může být jen další rozhazování peněz nebo dokonce jen gesto a forma.
Na druhou stranu řekněme, že pokud se panu Babišovi jeho plány podaří, pak si zaslouží v tomto respekt a uznání a odvede užitečnou a dobrou práci na likvidaci našeho státního dluhu.
Uznáváme, že vyřešit problém státního dluhu je těžký problém, ale zároveň máme dojem, že vláda se vydala cestou slibů a "úplatků", které asi těžko povedou k zamýšlenému cíli. Navíc kdykoli může nastat "nečekaná" událost v podobě nové krize, nečekaných nutností zvýšit někde výdaje atd. Dluhy pak v takovém případě jsou opravdu onou pověstnou železnou koulí na noze a velkým břemenem.
Přestože některé země situaci zvládnou a souhrou okolností z ní mohou i profitovat, jako princip zadlužování odmítáme a pokud není zcela zřetelně zadlužení nějakou zásadní věcí, kterou odsouhlasí parlament, ospravedlněno, je třeba se zcela jasně postavit proti zadlužování ČR. Je to velká past, která nemívá dobré a spravedlivé konce.
Pro úplnost nutno dodat, že ministr financí nepočítá následující dva roky s navýšením dluhu, přestože má deficitní rozpočty. Tento nabízející se rozpor hodlá vyřešit snížením dluhové rezervy, lepším řízením likvidity finančních prostředků státu, lepším výběrem daní a některými dalšími opatřeními, která by měla ozdravit naše veřejné finance.
Nicméně zatím je realitou a i do budoucna máme pocit, že jsme loď, která jede prakticky stále směr dluh a dluhová skaliska místo směr oddlužení!
Přípravný výbor MODES
22. 7. 2014
